Prodej palivového dřeva

Proč topit suchým dřevem.008851_50_052866

Především výhřevnost paliva a účinnost topidla rozhodují o tom, kolik zaplatíme za otop. Kdo topí dřevem, může ovlivnit výši nákladů daleko významněji než majitelé kotlů a kamen na jiné zdroje tepla

Samozřejmě i kvalita tepelné izolace domu, individuální vnímání tepelné pohody, kombinace různých zdrojů energie, počasí a další faktory se podepisují pod ročním účtem za teplo. Tentokrát však zůstaňme jen u dřeva v kamnech.

Vlhkost chladí hořící poleno  

Veličina zvaná výhřevnost udává v poměrných jednotkách, kolik energie vznikne při spalování 1 kg hmoty: V laboratorních podmínkách se výhřevnost měkkého i tvrdého dřeva s nulovou vlhkostí pohybuje v rozmezí 17 až téměř 20 MJ/kg. Nejvyšší dosahuje bříza, nejnižší dub.

014030_02_088727

Ovšem výhřevnost dřeva je významně snižována právě jeho vlhkostí, a to o tzv. výparné teplo nezbytné k odpaření veškeré vody z dřevního paliva. Čím větší je kus dřeva, tím déle se z něj voda odpařuje.

Odpařování spolyká mnoho tepelné energie z dřevní sušiny a také ochlazuje kusy hořícího paliva. Až po odpaření vody začne poleno naplno hřát; uvolňují se další látky, například z pryskyřice, a ve směsi hořlavých plynů se tvoří dřevěné uhlí. V té době spalované dřevo hřeje nejvíc.

Výhřevnost v MJ/kg

při vlhkosti 0 a 15 procent

 Dřevo  O %  15 %
 Smrk  17,9  13,4
 Borovice  18,7  14,5
 Bříza  19,9  15,8
 Dub  17,0  14,5
 Buk  17,6  15,4
 Kůra  19,0

Dřevo vyschlé přirozenou cestou má vlhkost kolem 20 % a může v běžné praxi dosáhnout výhřevnosti asi 14, výjimečně 16 MJ/kg. To jsou hodnoty srovnatelné s průměrnou výhřevností hnědého uhlí, za černým však výhřevnost dřeva zaostává a například ve srovnání s koksem je přibližně poloviční.

Kde je hranice použitelnosti

Má smysl topit dřevem, které nestačilo zcela vyschnout? Stručně řečeno: Vlhkost by neměla překročit 30 %. Při ní má dřevo výhřevnost přibližně  12 MJ/kg.

Čím vlhčí dřevo pálíme, tím významnější část jeho tepelné energie ztrácíme. Abychom docílili požadovaného výkonu kamen, kotle nebo krbové vložky, musíme spálit větší množství otopu, čímž citelně zvyšujeme náklady za vytápění.

 

Z optimální vlhkosti paliva do 20 % obvykle vycházejí výrobci, když uvádějí maximální výkon topidla nebo spotřebu dřeva v kilogramech za 1 hodinu.

 

Při koupi štípaného dřeva, které prodejce nabízí za vyšší cenu s tím, že jde o vyschlé palivo, bychom se měli přesvědčit o způsobu jeho dosavadního uskladnění.

Při uskladňování dřeva je důležité myslet i na jeho schopnost přijímat vlhkost v závislosti na okolní vzdušné vlhkosti a teplotě. Čím sušší prostor dřevu zajistíme, tím lépe palivo využijeme.

Kupky dříví

Výhodné je skládání naštípaného dřeva do osvědčených válcových kupek, nejlépe se stříškou. Naštípaná polena klademe paprskovitě do kruhu tak, aby se vytvořené prstence mírně svažovaly do svého středu. Stabilitu kupky podpoří rovný podklad, například rošt, hrubý štěrk či kameny. Dřevo je pak ze všech stran i zespodu odvětrané. Proti dešti lze kupku opatřit přesahem stříšky, případně vhodným prodyšným pláštěm.

Čím je dřevo měkčí, tím rychleji se vysuší

Smrkovému stačí i rok, tvrdé z listnáčů potřebuje obvykle dva až čtyři roky. Každá topná sezona přináší důležité zkušenosti s místními dodavateli, s vysycháním dřeva na zvoleném místě a také, jak vyschlé dřevo poznat. Při poklepu má tzv. zvonit, když na dotek chladí, je ještě příliš vlhké.

Vysušením dřevního otopu zhruba na 10 % lze výhřevnost ještě zvýšit. Na to však již proudění vzduchu pod přístřeškem ani v suché větrané stodole nestačí a nezajistí to ani léta trvající vysychání.

019675